Ráno dne 12. října ještě za tmy vyjížděl od pošty v Humpolci autobus s humpoleckými seniory na dálnici směr Brno, aby pak zamířil do moravského města Olomouc. Po třech hodinách jízdy, kdy někteří dospávali ranní brzké vstávání, dorazili do cíle, a to Pevnosti poznání. Architektonicky výjimečné stavby, která v 19. století sloužila jako dělostřelecký sklad, v roce 2015 po rozsáhlé rekonstrukci se stala útočištěm poznání. Je to centrum Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci, které je oázou vědy, má v sobě ojedinělou atmosféru místa a sílu vzdělávat i inspirovat všechny generace. V centru vědy nás přivítal student VŠ Vítek Brukner, který nás seznámil s programem prohlídky, kdy na 150 exponátů je rozděleno do čtyř tematických expozic, a to Rozum v hrsti, Světlo a tma, Živá voda a Do historie. Rozdělili jsme se po skupinách a začali s prohlídkou, kde se nás vždy ujali přítomní animátoři, kteří nám velmi ochotně zodpověděli naše dotazy. Prošli jsme obřím modelem mozku i oka, kde jsme se dozvěděli spousty zajímavostí. Navštívili jsme digitální planetárium, zvážili na digitální váze, která nám ukázala kolik vážíme na Zemi a kolik na jiných planetách vesmírné soustavy. Složili jsme mapu České republiky po krajích, podívali se na různé živočichy pod mikroskopem, seznámili se s historií Olomouce i modelem města. Dopolední čas prohlídky rychle utekl, a tak nastal čas oběda, který jsme měli zajištěný v menze Univerzity Palackého, kam nás průvodce Vítek dovedl přes Botanickou zahradu s rozáriem, kde ještě kvetly růže i jiřiny. Po obědě se každý mohl rozhodnout, zda se vrátí do Pevnosti na další prohlídku, nebo se vydá na procházku městem po památkách. Naše skupina žen se rozhodla pro prohlídku města. Přes Bezručovy sady jsme se vydaly navštívit Dóm sv. Václava, kostel Panny Marie Sněžné, prošly jsme kolem kaple sv. Jana Sarkandra. Došly jsme na Horní náměstí, kde jsme si prohlédly sloup Nejsvětější Trojice, radnici s orlojem, kašny. Přálo nám i pěkné počasí, takže jsme poseděly na zahrádce Café Mahler při dobré kávě i zmrzlině. Poté jsme zamířily na Dolní náměstí, kde je Mariánský sloup i Neptunova a Jupiterova kašna. Blížil se čas odjezdu, a tak jsme se vydaly Bezručovými sady zpět k Pevnosti poznání, kde se po třetí hodině scházeli i ostatní účastníci zájezdu, který dobře zorganizovala a vedla členka výboru Senioři ČR paní Květa Ježová, které patří poděkování. Jelikož všech 32 seniorů se sešlo ve stanovený čas, mohl pan řidič autobusu Josef Paťha nastartovat a opět prokázat své řidičské umění projet úzkým mostem valu, kde ho dělily jen centimetry. Za slabého deště jsme dojeli o půl sedmé večer do Humpolce, řidiči bylo poděkováno potleskem. Byl to příjemně strávený den, který se vydařil a seniorům líbil. Jana Reichertová